Úvod BARF BARF a tráviaca sústava psa

BARF a tráviaca sústava psa

3296
0

Pes je masožravec

Pes domácí (Canis lupus familiaris) byl domestikován před zhruba 15 000 lety jako poddruh vlka obecného (Canis lupus). I přes pocit, že dnešní pes už nemá s vlkem nic společného, potřeba výživy je stále stejná. Vlk se živí převážně drobnými hlodavci, divokými králíky, zajíci apod. a vysokou zvěří. Malé hlo­davce požírá celé, z větších úlovků sežere všechno kromě velkých kostí, kůže a srsti. Vlk se ale neživí jenom masem. Jídelníček si obohacuje o ovoce, byli­ny, trávy, kořínky a hmyz. Touto skladbou stravy dostává vše, co potřebuje – bílkoviny, tuky, sacharidy, minerální látky, vitamíny a vlákninu. Podobným způsobem, tedy masem, kostmi, případně drobnými hlodavci nebo menšími úlovky v podobě králíků a rostlinnými zbytky z lidské kuchyně byli psi živeni až do doby, než na trh přišla průmyslově vyráběná krmiva. Totální přeměna organizmu na jiný druh stravy, kterým granule nepochybně jsou, trvá stovky až tisíce let, takže nemůžeme čekat, že takovéto krmení bude naprosto bezproblémové.

Trávicí soustava psa

Narozdíl od býložravců pes nemá ve slinách žádné trávicí enzymy. Sliny psa slouží pouze k obalení potravy při žraní a snadnému posunování dál do zaží­vacího traktu. Žaludek psa je poměrně velký a je schopen najednou pojmout velké množství potravy a tu pak postupně trávit. Celý trávicí trakt psa je velmi krátký, a to zvyšuje požadavky na kvalitu a stravitelnost podávané potravy. Při optimálním složení tráví pes potravu max. 24 hodin.

Žaludeční kyseliny psa krmeného masem obsahují mnohonásobně více ky­seliny solné (neboli chlorovodíkové) v porovnání s žaludkem člověka. Člověk má pH prostředí žaludku 4–5 za přítomnosti potravy, zatímco pes má pH hod­notu 0,5–1. Takovéto prostředí zajistí spolehlivé strávení velkých kusů masa i kostí a také likvidaci možných zárodků parazitů, bakterií, plísní apod. Také velmi krátká doba trávení masa (max. 24 hodin) nedá parazitům šanci se ve střevě uchytit a zabydlet.

Ze srovnání zažívacího traktu býložravců, člověka a psa, jasně vyplývá, že pes má zažívání naprosto odlišné. I když pes není výhradní masožravec, jako třeba kočka, nelze předpokládat, že mu vyhovuje převážně rostlinné složení potravy. Produkce trávicích enzymů je u psa aktivována přísunem čerstvé po­travy – masa. Vysoký podíl rostlinných složek (obilí) v granulích způsobuje řadu problémů. Protože chybí podnět pro vytvoření trávicích enzymů, tedy maso, vytváří se nedostatečné množství žaludečních šťáv, což má za následek nedokonalé strávení potravy a tvorbu bakterií. Je přetěžována slinivka, kte­rá musí více pracovat, aby takovou „těžkou“ potravu organizmus zpracoval. Potrava není dokonale strávená a využitá, čímž vzniká velký odpad. Nedo­konalým strávením se prodlužuje doba, po kterou potrava v trávicím traktu zůstává. U granulí to mohou být až 3 dny, a tak dochází k množení bakterií a parazitů, kvašení a nadýmání, což vede k mnoha zažívacím potížím.

Pes má zuby masožravce – jsou uzpůsobené k uchopení kořisti a rozdrcení velkých kusů masa a kostí.

Proč krmit syrovou stravou?

A proč tedy úzký, ale stále větší okruh chovatelů a majitelů psů přechází na krmení syrovým masem, neboli BARF, místo pohodlného odsypávání granu­lí? Protože pochopili, že chemie do psího jídelníčku nepatří a že jenom dobře a hlavně pestře krmený pes může být zdravý pes. Jednostranná, uměle vyro­bená strava je přirozenému vzoru velmi vzdálená. Může se zdát, že dnešní pes „gaučový“ se už vlku ani nepodobá, a tak přece nemusí, nebo ani nemůže, být krmen jako on. Ano, vzhledově a povahově spolu často mají už pramálo spo­lečného, ale výživové potřeby a trávení mají pořád stejné. Jakýkoli organizmus potřebuje stovky, spíše tisíce let, aby se přeorientoval na totální změnu stravy, takže než vyrobíme psa „granulového“, bude to ještě chvíli trvat. A chceme se o to vůbec pokoušet?

 

Komentáre

komentárov