Úvod BARF BARF: Kosti

BARF: Kosti

806
0

V objemu všech dávek tvoří kosti zhruba 20–30 %

Kosti jsou velmi důležitou (nenahraditelnou) součástí jídelníčku psa. Až 65 % hmotnosti kosti je tvořeno minerálními složkami. Nejdůležitější je vápník, který je v této formě pro psa velmi dobře vstřebatelný a využitelný. Ale kromě vápníku obsahují kosti i další minerály, pro organizmus velmi dobře využitel­né. Proto nelze kosti v jídelníčku psa ničím nahradit.

Jak kosti správně krmit

Kosti dáváme vždy syrové, NIKDY vařené nebo jinak tepelně upravené! Tepelně upravené kosti mohou být pro psa opravdu nebezpečné. Působením tepla se mění struktura kosti. Kost ztvrdne a zkřehne a může se lámat na velmi ostré kousky. Také se stává mnohem hůře stravitelnou. Nestrávené os­tré úlomky mohou psu za určitých okolností opravdu vážně ublížit (poškodit střevo) nebo minimálně způsobí zácpu. Proto kosti zbylé z našeho nedělního oběda vyhodíme do odpadkového koše, nikoli do misky našeho psa!

Jaké kosti krmit

Vždy zkrmujeme kosti masité, tj. takové, které jsou obalené masem. Důvodem je to, že k aktivaci trávicích enzymů v žaludku potřebuje pes přísun masa. Po­kud jsou kosti holé (např. ořezaná vepřová žebra), špatně se psu tráví a velmi často způsobí zácpu. Pokud chceme takové kosti podat, nikdy je nedáváme nalačno, ale přidáme k nim i kousek masa. S množstvím to nepřeháníme, vždy musíme přihlížet k velikosti psa. Obzvláště zmíněná vepřová nebo hovězí žeb­ra bývají zrádná. Pro velkého 30 kg psa nedáváme naráz více než 3 vepřová žebra. Pokud už to přeženeme nebo si pes „opatří“ kosti někde sám, přizpů­sobíme tomu příští krmnou dávku – přidáme více masa, nejlépe vnitřností a doplníme olejem nebo podáme něco z mléčných výrobků.

Ke krmení jsou nejvhodnější různé drůbeží kosti – křídla, hřbety, krky nebo celé skelety a kosti králičí. U psů alergických na drůbeží maso můžeme dávat kromě králičích kostí kosti jehněčí nebo vepřové (žebra, lopatky). Jak už jsme si řekli, nevhodné jsou kosti příliš ořezané od masa, ale také všechny větší obratle. Obratle bývají velmi tvrdé a díky jejich tvaru je psi často nekoušou, ale polykají celé. Ty pak mohou poměrně dlouho ležet v žaludku a za určitých okolností (prázdný žaludek, špatné trávení v důsledku užívání léků nebo ne­moci apod.) mohou jít do střeva špatně natrávené a ucpat ho. Proto s obratli opravdu opatrně, vždy vzhledem k velikosti psa. Je jasné, že velkému psu ku­řecí krk problém dělat nebude, ale jinak na tom bude třeba jezevčík. Obratle z větších zvířat (kráva, prase apod.) není vhodné zkrmovat ani velkým psům.

Pro zabavení, na okus, pak dáváme velké vepřové, skopové, telecí nebo ho­vězí kosti i s klouby. Nelépe se hodí stehenní kosti, lopatky a hrudní kosti. Ve­likost kosti musíme přizpůsobit velkosti psa tak, aby ji nemohl spolknout. To platí dvojnásob pro psy, kteří nekoušou, ale rovnou hltají. Ono mít v žaludku celý hovězí kloub (a věřte, že už pes kolem 30 kg ho spolknout zvládne) není nic moc. Ohryzáváním kostí se pes nejenom zabaví, ale hlavně si očistí zuby mnohem lépe, než by mu je vyčistili různé umělé, a hlavně velmi drahé kos­tičky. Kost je tak nejlepším a nejlevnějším zubním kartáčkem.

Velké kosti se nemusíme bát nabídnout ani velmi malým psům. Samozřej­mě, že je nesežerou celé, tak jako psi velcí, ale zabaví se úplně stejně, ne-li lépe.

POZOR!

S kostmi nenecháváme psy nikdy samotné! Naprosto nevhodné je nechat psu kost, aby se zabavil, a na několik hodin odejít na nákup nebo třeba do práce. To si můžeme dovolit pouze s kostí, která je tak velká, že ji pes nerozkouše, nespolkne, ani se mu nemůže žádným způsobem vzpříčit v tlamě. Takže např. čivavu s hovězí stehenní kostí.

Kolik kostí je správně?

Nakonec se ještě jednou podíváme na otázku, kolik kostí je správné krmit. Různé zdroje uvádějí různá množství, jeden dokonce 70 % (!), a jak se v tom pak vyznat? Já říkám, ne více než 30 % kostí z celkové krmné dávky. Ano, po­řád se bavíme o masitých kostech, tedy kostech obalených masem a ano, váha kosti se počítá i s tím masem, které na ní je. A ano, platí to i u štěňat a mla­dých psů. Je prokázáno, že už při zkrmení 10 % kostí z celkové krmné dávky je potřeba vápníku pokryta. 20–30 % kostí v krmné dávce je pes schopen bez problémů strávit, ovšem 70 %? Nebo se na to podívejme ještě jinak. Kolik pro­cent kostí je např. v celém kuřeti nebo králíkovi?

Závěrem by se k této otázce dalo říci, že správné množství kostí je takové, které nedělá našemu psu potíže.

Komentáre

komentárov